KIP tým Ostrava
Příběh |
|
Příběh: Byl jsem ve škole a sedel jsem u bufetu. S jednou holčinou jsme si začali povídat o životě až jsme narazili na téma ADRA. Ona má ADRU spojenou s povodněmi na Novojičínsku 2009.
Když jsme tak seděli vedle sebe a povídali si řekla mi svůj příběh pravě z té doby. Teď bych vám ho chtěl říct.
Odstěhovala se od rodičů z té oblasti která byla zasažena před tím než byly povodně ke svému příteli. Druhy den po záplavových vlnách se chtěla vrátit domu podívat se na rodinu. Když šla pěšky přez tu oblast tak vnímala místa kde si hrála jako malé dítě. Vše bylo zničené. Jakmile došla k domu svých rodičů nechápavě zírala na tu spoušť která tam byla. Její otec byl venku a uklízeli škody které napáchala voda. Sdělil ji ze se ztratil její pejsek kterého měla moc rada. dost jí to vzalo ale hned se zapojila také do úklidu. Odpoledne seděli před domem a povídali si co budou dál dělat, vyhlíželi ztraceného psa. Modlila se aby se vrátil. Kolem jezdili cyklisté a fotili si zasažené místa. Nebylo to nic příjemného a tak se nebylo čemu divit když otci ujely nervy a agrese vůči těmto lidem. Také novináři přijeli otravovat. Naštěstí fungovala policie a tyto " ČUMILY " vykázali pryč. Kolem projížděl hasičsky vůz. Když je spatřili zeptali se co dělají a jestli nechtějí odčerpat vodu. Oni že čekají na zatoulaného pejska a ze mají zatopeny sklep. Jeden ze zasahujících hasičů je uklidňoval že se pejsek určitě vrátí že se jen někam schoval. Tohle postiženou rodinu na malou chvíli uklidnilo. Ale potom má nová kamarádka začala mít velký strach. Když byla bouřka tak pes se schovával ve sklepě. Když měli hasiči vodu skoro pryč tak pejska našli ve sklepě bohužel mu už nešlo pomoct... Když jsem si vyslechl tento příběh bylo mi jí moc líto. Byl jsem první osoba které to řekla. Tímhle chci ukázat že se lidé můžou dostat na dno i když přijdou o psa kterého mají rádi. Je pro ně člen rodiny.... |
